Co upravuje směrnice RoHS?

RoHS: Omezení nebezpečných látek

Směrnice RoHS 2011-65-EU byla přijata Evropskou unií v roce 2011 a vstoupila v platnost v roce 2013. Reguluje používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. RoHS určuje omezení nebezpečných látek, tj. omezení (používání určitých) nebezpečných látek. Cílem směrnice RoHS je zakázat škodlivé látky v elektrotechnice. Tyto látky mohou být toxické nebo těžko odbouratelné, nebo dokonce vůbec neodbouratelné v životním prostředí.

Chemické látky, na které se vztahují směrnice, jsou olovo, rtuť, chrom (VI), kadmium, polybromované bifenyly (PBB) a difenylethery (PBDE). V roce 2015 byly také přidány látky bis (2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), benzylbutylftalát (BBP), dibutylftalát (DBP) a diizobutylftalát (DIBP). U většiny látek je maximální povolená koncentrace 0,1% a kadmium je dokonce pod limitem 0,01%.

Směrnice RoHS

V Německu se na směrnici vztahuje nařízení o látkách pro elektrická a elektronická zařízení. Na rozdíl od předchozí směrnice 2002-95-EC, která byla začleněna do zákona o elektrických a elektronických zařízeních, mají nyní obchodní partneři více povinností k zajištění bezpečnosti výrobků, které nejsou nebezpečné.

Aby bylo možné prokázat, že výrobky vyhovují směrnici RoHS, existují dva způsoby regulace v normě DIN EN 62321 a DIN EN 50581. DIN EN 62321 vyžaduje, aby byl proveden chemický rozbor k určení koncentrací, ve kterých jsou příslušné látky přítomny. DIN EN 50581 odkazuje na technickou dokumentaci. Zde může být dostačující například vypracování prohlášení dodavatele. V některých případech je však nutné mít k dispozici všechny výsledky analytických testů pro všechny materiály a složky.

Pro ochranu životního prostředí společnost TENTE dodržuje směrnici RoHS pro všechna kolečka, kola a další produkty a nepoužívá odpovídající látky.